Omyl ve výkladu názvu obce

Jenže i Křenov, podobně jako Boršov nebo Moravská Třebová, patří k obcím, které měly nebo mají se stanovením prvním písemné zmínky, a tedy i s termínem případných oslav, jisté potíže. V případě Křenova jde o omyl založený na chybné interpretaci listiny z roku 1308, která se navíc Křenova vůbec netýká. Přesto, že na tuto skutečnost upozornil už před více než padesáti lety první poválečný ředitel moravskotřebovského muzea Rudolf Hikl, rok 1308 se jako datum první písemné zmínky v médiích i v regionální literatuře nadále objevuje. V textu listiny, jejíž pergamenový originál je uložen v olomoucké pobočce Zemského archivu Opava, je zaznamenán prodej dvora „in Crenaw“. A právě interpretace tohoto místního jména potíže s první písemnou zmínkou způsobila. Petr Chlumecký a Josef Chytil, kteří listinu vydali v roce 1854 v šestém svazku moravského diplomatáře, je do češtiny přepsali jako „Křenow“. Odtud jméno převzal Josef Emler do svého regestáře a v místním rejstříku je ztotožnil s Křenovem na Moravskotřebovsku. Z kontextu listiny však takto jednoznačná identifikace rozhodně nevyplývá. Tím, co výklad „Crenaw“ = Křenov zpochybňuje, jsou jak osoby, které se v textu listiny připomínají, tak geografický rámec, v němž je pasus písemnosti zasazen.

Prodávajícím byl olomoucký kanovník Martin, kupujícím kněz Petr, bratr Černochův, svědky olomoučtí měšťané Dětřich Mercator a Mikuláš Meinget. Všechny uvedené osoby, jak si povšiml už Rudolf Hikl, ukazují na blízkost Olomouce, kde byla navíc listina vydána. Jednoznačný důkaz však přináší věta, v níž se hovoří o tom, že polnosti, které k uvedenému dvoru patří, „mají půl druhého lánu podle výměry a rozsahu lánů ve vsi Těšetice“ a že k onomu dvoru náleží rovněž louky „ležící před Chomoutovem“. Obě lokality leží západně a severně od Olomouce.

Je s podivem, že si toho řada starších badatelů, mezi nimi i odborník na historickou vlastivědu Ladislav Hosák, vůbec nepovšimla. Čestnou výjimkou jsou Josef Dostál a František Říhovský, autoři olomouckého svazku místopisné řady Vlastivědy moravské z roku 1935, kteří se stejně jako Rudolf Hikl o dvacet let později, přiklonili ke Křelovu u Olomouce. Křenov tím rok 1308 jako první písemnou zmínku ztratil.

 

První písemný doklad o Křenovu

Přestože dějiny obce jdou bezpochyby hlouběji do minulosti, dnes platnou nejstarší písemnou zmínkou o Křenovu je až doklad z roku 1365. Křenov se v něm naposledy připomíná ještě jako městečko (opidum Crenowia). Můžeme předpokládat, že středověké osídlení na katastru dnešního Křenova vzniklo nejpozději v průběhu kolonizace Boreše z Riesenburku, spíše ještě dříve. Jméno samotné bývá spojováno se slovanským osídlením. Starší existence lokality mohla souviset s komunikací, která někde poblíž Křenova procházela. Písemně však tato skutečnost zaznamenána nebyla a pokud ano, zpráva o tom se nedochovala.

Skoupé jsou i prozatím spíše ojedinělé archeologické nálezy. Větší množství archeologického materiálu však pochází z nedalekého Mařínského hradiště, které je právě na základě sesbírané keramiky datováno už do 8. až 9. století. Křenov si tak bude muset na oslavy kulatého jubilea ještě počkat, přinejmenším do roku 2015, kdy od první písemné zmínky o obci uplyne 650 let.

JIŘÍ ŠMERAL,
historik a univerzitní učitel
FF UP v Olomouci